Home

Article Search

Taxonomic revision of the extinct clawed lobster genus Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Dale M. Tshudy, Matúš Hyžný, Martina Koočová Veselská, and John W. M. Jagt

Plain Language Abstract

Oncopareia is an extinct clawed lobster genus, characterised by short, quadrate pleura on the pleon and a major claw with pectinate morphology, i.e., with a bulbous palm and acicular dentition. Oncopareia is the oldest example of a lobster with pectinate claws, being of Turonian age (~90 million years ago). Originally, Oncopareia was erected for a single late Maastrichtian (~65 million years ago) species, O. bredai, from the Netherlands, which is recognized herein an accidental composite of two lobsters that differ at the genus level, the second genus being Hoploparia. An analogous situation occurred in Hoploparia biserialis from the Turonian of the Czech Republic, the description of which is partly based on material that is attributable to Oncopareia. Several subsequently erected lobster species have been assigned to Oncopareia, based on isolated claw fingers with pectinate dentition and only later to be recognized as representatives of the ghost shrimp genus Ctenocheles. This was due to convergent evolution of pectinate claws in several distinct decapod lineages. The present contribution summarizes the taxonomic history of Oncopareia, redefines the genus and redescribes its type species, and comments on species previously referred to the genus. Four distinct species of Oncopareia are recognized, whereas other species previously included within Oncopareia are either reassigned to other genera or considered of uncertain affinities (incertae sedis).

Slovak

Taxonomická revízia vyhynutého morského raka rodu Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Oncopareia Bosquet, 1854 je vyhynutý rod desaťnožca kladu thaumastochelotvarých rakov, ktoré charakterizuje pleón s krátkymi, štvorcovými pleurami a veľké klepeto s guľovitou hlavnou časťou propodu a ihlicovitým ozubením prstov. Oncopareia je najskorším známym thaumastochelotvarým rakom, pričom najstarší výskyt pochádza z turónu (asi pred 90 miliónmi rokov). Pôvodne bol rod Oncopareia zavedený pre jediný neskoromástrichtský druh O. bredai Bosquet, 1854 z juhovýchodného Holandska. Rod má za sebou spletitú taxonomickú históriu, ktorá začína typovým druhom definovaným na základe náhodného zoskupenia dvoch rakov líšiacich sa na rodovej úrovni, pričom ten druhý patrí do rodu Hoploparia M’Coy, 1849. Analogickým príkladom je aj druh Hoploparia biserialis Fritsch, in Fritsch a Kafka, 1887, ktorého opis je čiastočne založený na materiáli patriacom do rodu Oncopareia. Následne boli iba na základe izolovaných prstov klepiet pridané do rodu Oncopareia ďalšie novoopísané taxóny, pričom až neskôr boli rozpoznané ako zástupcovia hrabavých ráčikov rodu Ctenocheles Kishinouye, 1926, ktoré dôsledkom konvergentnej evolúcie nadobudli „hrebeňovité“ klepetá s ihlicovitým ozubením tak ako aj viaceré ďalšie línie desaťnožcov. Táto práca sumarizuje taxonomickú históriu rodu Oncopareia, redefinuje ho, upravuje opis jeho typového druhu a zaoberá sa druhmi, ktoré boli do predmetného rodu v minulosti zaraďované. V práci okrem typového druhu rozoznávame tri ďalšie druhy rodu Oncopareia: Oncopareia esocina (Fritsch, in Fritsch a Kafka, 1887), Oncopareia klintebjergensis Jakobsen a Collins, 1979, a Oncopareia lunata (Fritsch, in Fritsch a Kafka, 1887). Ďalšie druhy predtým zahrnuté v rode Oncopareia týmto preraďujeme do iných rodov, prípadne konštatujeme ich neznámu príslušnosť (incertae sedis).

Kľúčové slová: ihlicovité ozubenie klepiet; konvergentná evolúcia; “hrebeňovité” klepetá; thaumastochelotvaré raky

 Translation by Matúš Hyžný

Dutch

Taxonomische revisie van het uitgestorven kreeftengeslacht Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Oncopareia Bosquet, 1854 is een uitgestorven, scharendragend geslacht in de groep van thaumastocheliforme kreeftachtigen die gekenmerkt worden door korte, vierkantige pleuren op het pleon en een hoofdschaar met een bolvormige palm en naaldvormige betanding. Goedbeschouwd is Oncopareia de oudste thaumastocheliforme kreeft die nu bekend is; het oudste voorbeeld stamt uit het Turonien (~90 Ma). Oorspronkelijk werd Oncopareia geïntroduceerd voor één enkele soort uit het boven-Maastrichtien in Zuidoost-Nederland, O. bredai Bosquet, 1854. Het geslacht maakte een opmerkelijke taxonomische geschiedenis door die begint met een typesoort die, per ongeluk, een samenraapsel van twee kreeftensoorten is die op genusniveau van elkaar verschillen; het tweede geslacht is Hoploparia M’Coy, 1849. Iets vergelijkbaars deed zich voor bij Hoploparia biserialis Fritsch, in Fritsch en Kafka, 1887, waarvan de beschrijving voor een deel op materiaal is gebaseerd dat tot Oncopareia gerekend kan worden. Een aantal later geïntroduceerde soorten voor Oncopareia, louter en alleen op basis van losse schaarvingers, is daarna pas herkend als vertegenwoordigers van het ‘ghost shrimp’ geslacht Ctenocheles Kishinouye, 1926. Dit had alles te maken met convergente evolutie van ‘pectinate’ scharen in diverse, niet-verwante groepen. Dit artikel vat de taxonomische geschiedenis van Oncopareia samen, geeft een herziene definitie van het geslacht en een nieuwe beschrijving van de typesoort en omvat opmerkingen over soorten die eerder tot dit geslacht zijn gerekend. Naast de typesoort worden drie soorten in Oncopareia in dit artikel als geldig beschouwd: Oncopareia esocina (Fritsch, in Fritsch en Kafka, 1887), Oncopareia klintebjergensis Jakobsen en Collins, 1979 en Oncopareia lunata (Fritsch, in Fritsch en Kafka, 1887). Andere soorten die voorheen in Oncopareia werden geplaatst, worden nu overgeplaatst in andere geslachten of als soorten waarvan de verwantschap niet geheel duidelijk is (incertae sedis) gezien.

Sleutelwoorden: naaldvormige betanding; convergente evolutie; ‘pectinate’ scharen; thaumastocheliforme kreeften

Translation by authors

Czech

Taxonomická revize vyhynulého mořského raka rodu Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Oncopareia Bosquet, 1854 je vyhynulý rod desetinožce kladu thaumastochelotvarých raků, které charakterizuje pleon s krátkymi, čtvercovými pleurami a velké klepeto se zakulacenou hlavní částí propodu a jehlicovitým ozubením prstů. Oncopareia je nejstarším známým thaumastochelotvarým rakem, jehož nejstarší výskyt je znám z turonu (asi před 90 miliony lety). Původně byl rod Oncopareia popsán na základě jediného pozdně maastrichtského druhu O. bredai Bosquet, 1854 z jihovýchodního Holandska. Rod má za sebou spletitou taxonomickou historii, která začíná typovým druhem definovaným na základě náhodného seskupení dvou raků lišících se na rodové úrovni, přičemž ten druhý patří do rodu Hoploparia M’Coy, 1849. Analogickým příkladem je i druh Hoploparia biserialis Fritsch, in Fritsch a Kafka, 1887, jehož popis je částečně založen na materiálu patřícímu do rodu Oncopareia. Následně byly jen na základě izolovaných prstů klepet přiřazovány do rodu Oncopareia další nové taxony, přičemž později bylo zjištěno, že se jedná o zástupce hrabavých raků rodu Ctenocheles Kishinouye, 1926. V důsledku konvergentní evoluce se totiž „hřebenovitá“ klepeta s jehlicovitým ozubením vyvinula u několika odlišných linií desetinožců. Tato práce shrnuje taxonomickou historii rodu Oncopareia, redefinuje ho, upravuje popis jeho typového druhu a zabývá se druhy, které byly do předmětného rodu v minulosti zařazované. V práci kromě typového druhu rozeznáváme tři další druhy rodu Oncopareia: Oncopareia esocina (Fritsch, in Fritsch a Kafka, 1887), Oncopareia klintebjergensis Jakobsen a Collins, 1979, a Oncopareia lunata (Fritsch, in Fritsch a Kafka, 1887). Další druhy dříve zahrnované do rodu Oncopareia tímto přeřazujeme do jiných rodů, případně konstatujeme jejich neznámou příslušnost (incertae sedis).

Klíčová slova: jehlicovité ozubení klepet; konvergentní evoluce; “hřebenovitá” klepeta; thaumastochelotvární raci

Translation by authors

Resumen en Español

Revisión taxonómica del género extinto de bogavante Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Oncopareia Bosquet, 1854, es un género extinto de nefrópidos o bogavantes, dentro del clado de crustáceos decápodos taumastoqueliformes que se caracterizan por una pleura corta y cuadrada en el pleón y una pinza principal con una palma bulbosa y dentición acicular. De hecho, Oncopareia es la langosta taumastoqueliforme más antigua conocida hasta la fecha, siendo el ejemplo más antiguo de edad Turoniense (~90 Ma). Originalmente, Oncopareia se erigió para una sola especie del Maastrichtiense tardío, O. bredai Bosquet, 1854, del sureste de los Países Bajos. El género tiene una historia taxonómica intrincada que comienza con una especie tipo que es un compuesto accidental de dos langostas que difieren a nivel de género, siendo el segundo género Hoploparia M'Coy, 1849. Una situación análoga ocurrió en Hoploparia biserialis Fritsch, en Fritsch y Kafka, 1887, cuya descripción se basa en parte en material atribuible a Oncopareia. Varios taxones erigidos posteriormente se han asignado a Oncopareia, basándose únicamente en dedos de quelípedos aislados y solo más tarde para ser reconocidos como representantes del género de camarones fantasma Ctenocheles Kishinouye, 1926. Esto se debió a la evolución convergente de las pinzas pectinadas en varios linajes de decápodos distintos. La presente contribución resume la historia taxonómica de Oncopareia, redefine el género y vuelve a describir su especie tipo, y comenta sobre las especies previamente referidas al género. Aquí, además de la especie tipo, se reconocen tres especies distintas de Oncopareia: Oncopareia esocina (Fritsch, en Fritsch y Kafka, 1887), Oncopareia klintebjergensis Jakobsen y Collins, 1979 y Oncopareia lunata (Fritsch, en Fritsch y Kafka, 1887) . Otras especies previamente incluidas dentro de Oncopareia son reasignadas a otros géneros o consideradas de afinidad incierta (incertae sedis).

Palabras clave: dentición acicular; evolución convergente; pinzas pectinadas; langostas taumastoqueliformes

Traducción: Francesco Gascó (Grupo de Biología Evolutiva, UNED y Sociedad Española de Paleontología) 

Deutsche Zusammenfassung

Taxonomische Überarbeitung der ausgestorbenen Hummer-Gattung Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Oncopareia Bosquet, 1854, ist eine ausgestorbene Hummergattung innerhalb der Klade der thaumastocheliformen Zehnfußkrebse, die sich durch kurze, quadratische Pleuren auf dem Pleon, eine knollige Hauptschere und nadelförmigem Gebiss auszeichnet. Oncopareia ist der früheste bisher bekannte thaumastocheliforme Hummer, das älteste Exemplar stammt aus dem Turon (~90 Ma). Ursprünglich wurde Oncopareia für eine einzige Art aus dem späten Maastricht, O. bredai Bosquet, 1854, aus den südöstlichen Niederlanden aufgestellt. Die Gattung hat eine unübersichtliche taxonomische Geschichte. Sie beginnt mit einer Typusart, die ein zufälliges Kompositum aus zwei Hummern ist, die sich auf Gattungsebene unterscheiden; die zweite Gattung ist Hoploparia M'Coy, 1849. Ähnlich verhält es sich mit Hoploparia biserialis Fritsch, in Fritsch und Kafka, 1887, deren Beschreibung teilweise auf Material beruht, das Oncopareia zuzuordnen ist. Eine Reihe nachträglich aufgestellter Taxa wurde allein aufgrund isolierter chelipeder Finger Oncopareia zugeordnet und erst später als Vertreter der Geistergarnelengattung Ctenocheles Kishinouye, 1926 erkannt. Dies ist auf die konvergente Entwicklung von kammförmigen Scheren in mehreren verschiedenen Dekapodenlinien zurückzuführen. Der vorliegende Beitrag fasst die taxonomische Geschichte von Oncopareia zusammen, definiert die Gattung neu, beschreibt ihre Typusart neu und kommentiert Arten, die zuvor dieser Gattung zugeordnet wurden. Neben der Typusart werden hier drei verschiedene Oncopareia-Arten anerkannt: Oncopareia esocina (Fritsch, in Fritsch und Kafka, 1887), Oncopareia klintebjergensis Jakobsen und Collins, 1979, und Oncopareia lunata (Fritsch, in Fritsch und Kafka, 1887). Andere Arten, die früher zu Oncopareia gezählt wurden, sind entweder anderen Gattungen zugeordnet oder werden als unsicherer Verwandtschaftsgrad betrachtet (incertae sedis).

Schlüsselwörter: nadelförmige Bezahnung; konvergente Evolution; kammförmige Scheren; thaumastocheliforme Hummer

Translator: Eva Gebauer

Arabic

Translator: Ashraf M.T. Elewa

Polski

In progress

Translator:  Krzysztof Stefaniak or Anna Żylińska

Ukrainian

Таксономічна ревізія вимерлого роду омарів Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Oncopareia Bosquet, 1854 – вимерлий рід омарів у кладі таумастохеліформних десятиногих ракоподібних, які характеризуються короткою квадратною плеврою на плеоні та великою клешнею з роздутою основою і голчастим озубленням. Фактично, Oncopareia є найдавнішим таумастохеліформним омаром, відомим на сьогодні з відкладів туронського віку (~90 млн. років тому). Першопочатково до складу роду Oncopareia включали єдиний вид із пізнього маастрихту, O. bredai Bosquet, 1854, з південного сходу Нідерландів. Рід має заплутану таксономічну історію, яка починається з виділення типового виду, який є випадковим поєднанням двох омарів, що відрізняються на рівні роду, другий рід – Hoploparia M’Coy, 1849. Аналогічна ситуація сталася у Hoploparia biserialis Fritsch in Fritsch і Kafka, 1887, опис яких частково базується на матеріалі, що відноситься до Oncopareia. Кілька згодом створених таксонів були віднесені до Oncopareia, засновані виключно на ізольованих пальцях хеліпедів, і лише пізніше вони були визнані представниками роду креветок Ctenocheles Kishinouye, 1926. Це було пов’язано з конвергентною еволюцією гребінчастих клешень у кількох лініях десятиногих ракоподібних. У нашій статті узагальнено таксономічну історію Oncopareia, перевизначено рід і переописано його типовий вид, а також проаналізовано види, раніше віднесені до цього роду. Окрім типового виду, ми виділяємо три види Oncopareia: O. esocina (Fritsch in Fritsch and Kafka, 1887), O. klintebjergensis Jakobsen and Collins, 1979, та O. lunata (Fritsch in Fritsch and Kafka, 1887). Інші види, які раніше відносили до Oncopareia, перенесені до інших родів, або вважаються невизначеними (incertae sedis).

Ключові слова: голчасте озублення; конвергентна еволюція; гребінчасті клешні; таумастохеліформні омари

Translator: Oleksandr Kovalchuk 

Chinese

In progress

Translator: Hongshan Wang

French

Révision taxonomique de la langoustine éteinte Oncopareia Bosquet, 1854 (Decapoda, Astacidea, Nephropidae)

Oncopareia Bosquet, 1854, est un genre de langoustines faisant partie du clade des crustacés décapodes thaumastocheliformes, qui sont caractérisés par des plèvres courtes et carrées au niveau du pléon et une pince principale à paume bulbeuse et dentition aciculaire. Oncopareia est la langoustine thaumastocheliforme la plus ancienne connue à ce jour, la plus ancienne occurrence datant du Turonien (~90 Ma). Initialement, Oncopareia fut érigée pour une seule espèce du Maastrichtien, O. bredai Bosquet, 1854, du sud-est des Pays-Bas. Ce genre a une histoire taxonomique compliquée commençant par une espèce-type qui se révèle être un composite accidentel de deux langoustines appartenant à des genres différents, le second genre étant Hoploparia M’Coy, 1849. Une situation analogue se produisit pour Hoploparia biserialis Fritsch, in Fritsch et Kafka, 1887, dont description initiale est basée sur du matériel en partie attribuable à Oncopareia. Un certain nombre de taxons érigés par la suite ont été assignés à Oncopareia, sur la seule base de dactyles et index isolés de chélipèdes. Ceux-ci furent identifiés par la suite en tant que représentant du genre d’Axiidea Ctenocheles Kishinouye, 1926. Ceci étant une conséquence d’une évolution convergente de pinces pectinées dans plusieurs lignées distinctes de décapodes. La présente contribution résume l’histoire taxonomique d’Oncopareia, redéfinissant le genre et redécrivant son espèce-type, et commentant sur les espèces précédemment assignées à ce genre. Ici, en plus de l’espèce-type, trois espèces d’Oncopareia distinctes sont reconnues : Oncopareia esocina (Fritsch, in Fritsch et Kafka, 1887), Oncopareia klintebjergensis Jakobsen et Collins, 1979, et Oncopareia lunata (Fritsch, in Fritsch et Kafka, 1887). D’autres espèces précédemment incluses dans Oncopareia sont soit réassignées à d’autres genres ou considérées d’affinités incertaines (incertae sedis).

Mots-clés : dentition aciculaire ; évolution convergente : pinces pectinées ; langoustines thaumastocheliformes

Translator: Denis Audo

 

 

 

logo smallPalaeontologia Electronica
Webmaster
1998–2022
25 years of electronic palaeontology

PE is archived by Internet Archive.